Věra nikdy netrpěla na teploty. Proto musela chodit do školy i na praxe, ačkoliv věděla, že je nemocná. Když skládala maturitu, tekla jí z nosu krev. To, že nemá ledviny v pořádku, se začalo projevovat brzy. Nebylo jí dobře, trpěla otoky. Definitivně jí ledviny vypověděly službu až poté, co kojila svoji dcerku. Toho, že kojila, ačkoliv to pro ledviny představovalo obrovskou zátěž, ale nelituje. Dnes má dvě zdravé a šikovné děti.

Dostala se na transplantační listinu a čekala. Ještě než ledvinu získala, skončila v kómatu s otokem mozku. Musela se znovu naučit své jméno nebo psát. Pro její manželství bylo náročné období zatěžkávací zkouškou, kterou nevydrželo. Manžel ji opustil a ona zůstala sama se dvěma dětmi. Po transplantaci se na nějakou dobu vrátila zpět do života, ze začátku se musela učit, co s volným časem, který nemusela trávit na dialýze.  

Transplantovaná ledvina vydržela učebnicových devět let, a tak Věra musela na dialýzu začít docházet znovu. Tentokrát už ale nechtěla a rozhodla se, že se se svým osudem nesmíří. V momentě, kdy se v Česku objevila možnost provádět hemodialýzu doma, rozhodla se ji využít.

Nyní je Věra první pacientkou B. Braun Avitum, která si hemodialýzu provádí sama doma. Může si zařídit život podle sebe, může pracovat a věnovat se i svému koníčku, kterým je aranžování.