Agrese ve zdravotnických zařízeních je celosvětový problém. V případě mimořádné situace je nejlepší útěk.
Podle údajů WHO je 8–38 % zdravotníků vystaveno fyzickému násilí od pacientů nebo jejich příbuzných. Většina ostatních pak čelí verbálním útokům. Některá zdravotnická zařízení v USA a západní Evropě již přistupují k instalaci detektorů kovů při vstupech do nemocnic. V ČR se podle výzkumu stalo terčem verbálního nebo fyzického útoku 90 % zdravotníků. „V kurzech učíme, jak nejlépe na násilí reagovat. V případě mimořádné situace je rozhodně nejlepším řešením útěk,“ říká lektor Jaroslav Pekara z Aesculap Akademie, která kurzy pro zdravotníky proti násilným pacientům pořádá.
Násilí ve zdravotnictví je dlouhodobě podceňovaný trend
Násilí ve zdravotnictví je podle expertů, kteří se této oblasti věnují, dlouhodobě podceňovaný jev, a to nejen v Česku. Výzkumy se problematice začaly věnovat teprve nedávno a jejich výsledky nejsou příliš povzbuzující. V Česku naposledy realizoval rozsáhlý průzkum v roce 2016 lektor Aesculap Akademie Jaroslav Pekara, který se násilí ve zdravotnictví dlouhodobě věnuje. Zúčastnilo se ho 1000 zdravotníků z celé ČR. Vyplynulo z něj, že s výhružkami a nadávkami se za jediný rok setkalo 78 % zdravotníků, fyzické násilí zaznamenalo 23 % dotazovaných. „Nějaký druh zbraně se v konfliktech objevuje pouze výjimečně. Odhaduji, že v rámci ČR jsou jednotky případů ročně. Bohužel v Česku je současná tragická událost v Ostravě po březnové střelbě ve FN Královské Vinohrady už druhým útokem střelnou zbraní. I ze zpráv ze zahraničí vyplývá, že jde o trend. Je na místě se velmi rychle začít zabývat účinnou prevencí, “ říká autor výzkumné studie Mgr. Jaroslav Pekara Ph.D. z Aesculap Akademie.
Instalace rámů i security pracovníci
K instalaci bezpečnostních prvků v nemocnicích se v poslední době přistupuje především v USA. Například na pohotovostním oddělení Cleveland Clinic každého návštěvníka čeká nejdříve kontrola zavazadel a následně průchod detektorem kovů. Každý rok zabaví v Clevelandu tisíce zbraní jako pepřové spreje, nože a další předměty. „Je to reakce na epidemii násilí. Ve zdravotnictví USA je zásadní problém, o kterém mluví jen velmi málo lidí. Doslova denně jsme vystaveni násilným výbuchům, zejména v krizových místnostech, “ cituje server Kaiser wealth news (www.khn.org) CEO Cleveland Clinic Toma Mihaljeviče. Klinika v Clevelandu zavedla pro bezpečnost zdravotníků mimo bezpečnostních rámů i bezdrátová krizová tlačítka. Průzkum provedený Americkou vysokou školou pohotovostních lékařů (Ameracin College of Emergency Physicians) v srpnu tohoto roku zjistil, že téměř polovina respondentů pohotovostních lékařů uvedla, že byla fyzicky napadena. Více než 60 % z nich uvedlo, že k útoku došlo v předchozím roce. „Ve zdravotnictví stále existuje kód ticha. Co se stane, když oznámím agresi? V některých případech se s námi bohužel zachází jako s někým, kdo neví, jak dělat svou práci nebo že nezvládnutí násilného pacienta je naše chyba,“ řekla pro stejný server Michelle Mahonová, zástupkyně pracovní skupiny National Nurses United.
Urážky a vyhrožování jsou na denním pořádku
Výzkumná studie Jaroslava Pekary také prokázala, že během jednoho roku čelilo fyzickému útoku 206 zdravotníků z celkově 896 zdravotníků zapojených do studie, přičemž 10 z nich bylo zraněno. „Všechny kurzy Aesculap Akademie zaměřené na zvládání násilných pacientů jsou zaměřeny na praktický nácvik reakce. Zdravotníci skutečně vnímají tento trend jako velkou hrozbu,“ doplňuje Jaroslav Pekara. Jeho slova potvrzuje i průzkum ve 155 českých nemocnicích, kterého se v únoru až srpnu 2018 se zúčastnilo 6.235 zdravotníků českých nemocnic. Vyplynulo z něho, že za největší riziko z pohledu bezpečnosti personálu nemocnic považují zdravotníci syndrom vyhoření (22,3 %), který je ale hned následovaný agresivitou pacientů a jejich příbuzných (22,2 %). V Česku se stejně jako jinde ve světě musejí zdravotníci nejčastěji bránit verbálním útokům. Agresivní nadávky a výhružky si vyslechlo 697 zdravotníků bez ohledu na to, zda šlo o muže nebo ženu. Dvě třetiny z nich byly napadeny samotným pacientem, ve zbylých případech se do zdravotníků slovně opřeli pacientovi příbuzní. „Řekl mi, abych se podívala na sebe, že jsem tlustá jako kráva,“ popisuje nepříjemnou scénu s chronicky nemocným pacientem z dialyzačního střediska všeobecná sestra s 22 letou praxí. Stejně jako ona se s podobnými urážkami setká polovina sester přímo v nemocnici či ve zdravotnickém prostředí.
Reakce zdravotníků: obrana, uklidňování nebo útěk
Při detailní analýze z průzkumu vyplynulo, že polovina zdravotníků reagovala na pacientovu agresivitu klidně a snažila se pacienta přesvědčit, aby přestal. Každý třetí zdravotník se bránil a každý pátý se pokusil utéci. Někteří berou útok za ponaučení do budoucna. „V případě mimořádné fyzické agrese například se zbraní v ruce je nejlepším řešením útěk. Pokud zdravotník narazí na takto násilného pacienta nebo jeho příbuzného, musí myslet především na svou bezpečnost. Samozřejmě reálná situace bude vždy jiná, dokonale se nepřipravíte nikdy, “ doporučuje lektor Aesculap Akademie Jarek Pekara. Účinnou prevencí násilí je průběžné vzdělávání a sdílení zkušeností s lidmi, kteří násilné chování od pacientů zažili. Aesculap Akademie uspořádala od roku 2016 na dvě desítky praktických kurzů, ve kterých se zdravotníci učí, jak na agresi správně reagovat.
Grafické zpracování výsledků výzkumu
Graf č. 1: Reakce na fyzické násilí
206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 5 respondentů (2,4 %) se snažilo útočníka při fyzickém násilí bezprostředně uklidňovat, 6 respondentů (2,9 %) nedělalo nic, 90 respondentů (43,7 %) řeklo útočníkovi, ať přestane, 60 respondentů (29,1 %) se snažilo bránit a 40 respondentů (19,4 %) se snažilo utéct.
Graf č. 2: Hlášení fyzického násilí
206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 65 respondentů (31,6 %) fyzické násilí hlásilo, 141 respondentů (68,4 %) nikoliv.
Graf č. 3: Komentáře respondentů
1000 respondentů (100 % účastníků výzkumu), 33 respondentů (3,7 %) uvedlo v komentářích, že si za násilí mohou sami, 138 respondentů (15,4 %) uvedlo, že jim chybí vzdělávání v komunikaci, 142 respondentů (15,8 %) uvedlo, že neumí ovládat emoce, 106 respondentů (11,8 %) uvedlo, že se jejich zaměstnavatel v prevenci násilí nesnaží, 96 respondentů (10,7 %) uvedlo, že hlavní příčinou násilí je málo personálu a 381 (42,5 %) respondentů se ke komentáři nevyjádřila.
