„Malnutrice je naprosto zásadní téma. Pokud půjdeme až k těm hraničním případům, může v důsledku špatné výživy například pacient s intenzivním zánětem zemřít do dvou až tří týdnů. Tělo má větší spotřebu bílkovin a pokud je nedostane, vezme si je ze svalů. Pacient dostane zápal plic, není už schopen si ani odkašlat a umírá. Tato smrt je pak okolím mylně interpretována. Přitom bylo možné tomu zabránit,“ ilustruje problém vědecký sekretář Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP) MUDr. František Novák.

Nejohroženější jsou senioři, onkologičtí a neurologičtí pacienti, lidé s onemocněním trávicího traktu nebo pacienti po operaci 

Malnutrice, překládaná jako podvýživa pacienta, ale nemusí znamenat absenci jakýchkoliv živin, ale absenci těch nejpotřebnějších. Vede k abnormálnímu tělesnému složení a bývá pro pacienta nebo klienta sociálního zařízení stejně nebezpečná jako podvýživa z totálního nedostatku potravy. Může být až život ohrožující a dotýkat se i obézního člověka. Nejohroženějšími skupinami jsou senioři, onkologičtí a neurologičtí pacienti, lidé s onemocněním trávicího traktu nebo pacienti po operaci. Úbytek hmotnosti během nemoci proběhne často na úkor svalstva, včetně toho dýchacího a srdečního. V důsledku malnutrice se snižuje pacientova šance na uzdravení, zhoršují se duševní funkce u nemocných Alzheimerovou chorobou, nelze účinně rehabilitovat, prodražuje a komplikuje se léčba,snižuje se její účinnost či není účinná vůbec, pobyty v nemocnici se prodlužují a zvyšuje se úmrtnost v důsledku smrtelných komplikací.

V Evropě přitom malnutrice ohrožuje více než 33 miliónů dospělých. U chronicky nemocných nedostatečně živených pacientů pak zvýšené náklady na jejich zdravotní péči dosahují až 170 miliard EUR. „Včasnou diagnostikou spojenou s bezprostřední odbornou nutriční intervencí přitom jde s malnutricí účinně bojovat. Zástupci Česka loni na stejné konferenci v Madridu představili národní iniciativu boje proti malnutrici vycházející z Akčního plánu pro správnou výživu,“ říká předseda společnosti Asociace výrobců klinické výživy MUDr. František Vojík ze společnosti B. Braun Medical.  Akční plán je součástí vládní strategie Zdraví 2020. „Jsme rádi, že plán Zdraví 2020 vznikl a v mnoha bodech se prolíná s cíli Asociace i nově založené Aliance pro nutriční péči, která se stala základnou pro spolupráci napříč skupinami se zájmem o výživu, orgány státní správy a plátci, tedy zdravotními pojišťovnami. Naším cílem je společně některé body plánu reálně naplnit a udělat tak další krok pro optimální výživu všech, kteří jsou v ohrožení právě v České republice,“ pokračuje František Vojík.

Léčebná dieta stále není v Česku dostatečně využívána 

Nejen akreditované nemocnice již provádí nutriční screening, v rámci kterého se sleduje, zda pacient mimo jiné neubývá na váze a zda mu nemizí svalovina. Pokud ano, následovat musí konkrétní opatření ať již formou vhodné diety , enterální či parenterální výživy. Výraznou komplikací během nemoci je také nechutenství nemocných. „Překonat nechutenství lze nabídkou čerstvé, chutné, výživově hodnotné a dobře upravené stravy, nebo-li léčebné diety, která jak prokázal průzkum Nutriční den 2015, není v porovnání se světem u nás stále dostatečně využívána,“ dodává František Vojík.

Michelinské hvězdy pro nemocnice 

Jednou ze sdílených zkušeností v rámci konference byl například nápad holandských partnerů udílet zařízením hvězdičky jako je za vysoký standard v ubytování dostávají hotely, v tomto případě za chutnou a kvalitní stravu (obdoba Michelinských hvězd) . K účinným nástrojům změny by patřila také legislativní podpora a součinnost zdravotních pojišťoven, které by zohlednily kvalitu nutriční péče v nemocnici (stav výživy pacienta na vstupu a výstupu z nemocnice) a s tím spojené zvýšené náklady při neúčinné léčbě v důsledku podvýživy formou malusu pro daného poskytovatele péče v takovém případě. Takto zapříčiněná podvýživa je prokazatelně spojená s rostoucím rizikem dalších zdravotních komplikací, s návratem pacienta do nemocnice a s vyššími náklady pro plátce.

Celá situace je o to zajímavější a vážnější, že zavedení dostupné, vhodné a přiměřené nutriční péče a to nejen u malnutrice spojené s nemocí, vede k úsporám ve zdravotním systému jak prokázala řada zahraničních studií i projektů. Pražského workshopu v Senátu se zúčastnilo vedení evropské iniciativy ONCA, představitelé jednotlivých států ze skupin  odborníků, politiků i zástupců pacientů a za českou stranu pak představitelé nově založené Aliance pro nutriční péči, SKVIMP, pacientské organizace Život bez střeva a zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR.