Žebříček českých nemocnic, ve kterých se zdravotníci cítí nejbezpečněji, vede Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Otázky týkající se bezpečnosti personálu byly součástí celorepublikového průzkumu, který zpracovala společnost HCI za aktivního přispění Skupiny B. Braun CZ/SK, která bezpečnostní otázky do průzkumu navrhla a připravila. Bezpečnosti personálu se B. Braun věnuje dlouhodobě, například prostřednictvím stejnojmenné pracovní skupiny, která funguje při Aesculap Akademii. Na otázky odpovídalo přes 7 tisíc zdravotníků ve více než 100 nemocnicích po celém Česku.

Průzkum realizoval od 1. března do 31. srpna 2017 Health Care Institut v rámci ankety Nemocnice ČR 2017 a zúčastnilo se ho přesně 7.132 zdravotnických zaměstnanců řady nemocnic po celé České republice. Cílem průzkumu bylo získat pohled zdravotníků na to, co je pro ně největší bezpečnostní hrozbou, co by přispělo ke zvýšení jejich bezpečnosti, jak obecně hodnotí svou bezpečnost v zaměstnání a také určit nemocnice, kde se personál cítí nejbezpečněji. „Jsme si vědomi toho, že názor na bezpečnost je velmi subjektivní, individuální a jde do značné míry o pocitovou záležitost. Podobný průzkum se ale v Česku dlouho nerealizoval, jestli vůbec. Rozhodně jsou výsledky minimálně cenným vodítkem, kam by management nemocnic měl upřít svou pozornost,“ komentuje výsledky MUDr. Martin Kuncek, člen vedení Skupiny B. Braun CZ/SK.

V žebříčku pocitu největší bezpečnosti zvítězila Ústřední vojenská nemocnice – vojenská fakultní nemocnice v Praze. Druhou nejbezpečnější nemocnicí z pohledu personálu je Nemocnice Písek, a.s. a třetí pak Karvinská hornická nemocnice, a.s. Na otázku, jaké riziko z pohledu bezpečnosti personálu nemocnice považují zdravotníci za největší, byly nejčastější odpovědi zdravotníků syndrom vyhoření (25,6 %), agresivita pacientů a jejich příbuzných (23,7 %) a profesionální nákazy (19 %). Průzkum se také dotazoval na to, co konkrétně doporučují zdravotníci udělat pro zvýšení bezpečnosti. Mezi odpověďmi jednoznačně zvítězilo snížení přetěžování personálu (45,4 %), omezení práce přesčas (16,3 %) a pravidelná profesní školení (13,8 %). „Přestože by se z těchto čísel mohlo zdát, že zdravotníci se necítí v zaměstnání zrovna bezpečně, jako pozitivní vnímáme, že více než 75 % zdravotníků je obecně s bezpečností spokojeno,“ doplňuje údaje k průzkumu MUDr. Martin Kuncek.