normotenzní hydrocefalus nph
Vybrat kategorii nebo podkategorii
Čtyři z pěti pacientů nejsou správně diagnostikováni
Idiopatický normotenzní hydrocefalus (Normal Pressure Hydrocephalus, dále jen NPH) je onemocnění, při kterém dochází k hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách. Ty se vlivem tlaku hromadící se tekutiny rozšiřují na úkor mozkové tkáně, k jejímuž úbytku postupem času dochází. To vede k problémům s chůzí, s udržením moči, se soustředěním nebo s pamětí. NPH postihuje zejména pacienty starší šedesáti let a symptomy jsou výrazně podobné dalším onemocněním typickým pro tento věk, například Parkinsonově nemoci, Alzheimerově chorobě či prostému stáří.
Problematika NPH je téma, které se stále častěji stává předmětem diskusí odborné veřejnosti. Včasná diagnostika a správná léčba NPH může u pacienta mnohdy razantně zvýšit kvalitu života. Na rozdíl od některých dalších diagnóz, za které bývá mnohdy zaměňován, je NPH v případě včasného záchytu snadno léčitelný a jeho prognóza bývá dobrá.
Jak vzniká NPH
V patofyziologii hydrocefalu ještě nejsou známy všechny mechanizmy vzniku jeho jednotlivých forem, což platí zejména pro normotenzní hydrocefalus.
Normotenzní hydrocefalus může být následkem cévní mozkové příhody, meningitidy, nádoru nebo úrazu mozku. Může ovšem také nastoupit od určitého věku – obvykle po 60. roce, a to bez jednoznačně jasné příčiny. Potom se mluví o tvz. idiopatickém NPH, tedy bez příčiny.
Existují pouze hypotézy, které jsou odbornými lékaři více či méně akceptovány. Základní problém NPH je kolísající tlak uvnitř lebky. Zde se jedná o formu hydrocefalu, u které se nitrolebeční tlak zvyšuje krátkodobě, hlavně tedy v noci.
Symptomy NPH
Udělejte si krátký dotazník a zjistěte, zda vy nebo váš blízký nevykazuje příznaky normotenzního hydrocefalu.
1. Cítíte se ve srovnání s dřívějškem nejistý při běhu?
2. Máte pocit, že jsou vaše nohy při chůzi těžké a lepí se na zem?
3. Máte potíže, udržet při chůzi a stání rovnováhu?
4. Omdlel/a jste v poslední době?
5. Máte oproti dřívějšku náhle se vyskytující a poté naléhavé nucení na moč?
6. Nemůžete příležitostně vůbec udržet moč?
7. Máte v porovnání s dřívějškem potíže, zapamatovat si věci na krátkou dobu?
8. Objevily se v poslední době nedostatky koncentrace?
9. Cítíte někdy v poslední době ztrátu orientace, kterou jste před tím u sebe neznali?
Pokud jste na uvedené otázky odpověděli alespoň dvakrát ANO, doporučujeme návštěvu vašeho praktického lékaře.
Léčba NPH
Léčbou první volby je ve většině případů zavedení tzv. shuntu. Při tomto zákroku se implantuje odvodný systém, který odvádí nadbytečnou mozkomíšní tekutinu do jiné části těla, zpravidla do dutiny břišní. Zde bývá nadbytečná mozkomíšní tekutina tělem bez problému vstřebávána.
Zavedení shuntu s sebou nese jen minimální rizika. Jedná se o jednoduchý zákrok, který trvá přibližně jednu hodinu. Rizika spojená s narkózou a operací jako takovou jsou např. v porovnání s operací mozkového nádoru téměř minimální. Operace se provádí vždy v celkové narkóze a nese s sebou tedy s tím spojená obvyklá rizika. Rozhodnutí pro anebo proti operaci závisí nejen na pravděpodobnosti klinického zlepšení, ale i na rizicích spojených s věkem a ostatními chorobami pacienta.
Zvláště u ventrikulo-peritoneálního odvodného systému se v den operace dodržuje omezení přísunu potravin, ale již od druhého dne smí pacient normálně jíst a pít. Pod vedením zkušeného fyzioterapeuta by měla začít pacientova mobilizace. V následujících dnech se pomocí CT kontroluje jak mozkový katetr, tak mozkové komory. Pokud vše zůstává bez komplikací, po čtyřech až sedmi dnech může být pacient propuštěn do domácího ošetřování.
